První setkání kroužku vaření: Pudinkové kelímky

Na stolech už na děti čekaly dva listy. První, černobílý, představoval 10 pravidel naší kuchyňky a děti si ho odnesly domů k vybarvení. Druhý, krásně barevný, prozrazoval, co nás čeká při prvním vaření – Pudinkový kelímek s piškoty. Nechyběl ani bonus s receptem a nápady, jak si pudink doma ještě vylepšit.

Nejdříve bezpečnost

Po krátkém seznámení jsme se pustili do toho nejdůležitějšího – bezpečného chování v kuchyňce. Společně jsme prošli všech deset pravidel, umyli si ruce a oblékli zástěry nebo pracovní trička.

Zvláštní pozornost jsme věnovali našemu veledůležitému pravidlu STOP. Když zazní „STOP“, každý kuchař se zastaví, bezpečně odloží to, co právě drží, podívá se na paní učitelku a poslouchá.

Nejprve jsme to vyzkoušeli při povídání, potom při pohybu po kuchyňce a nakonec už s vařečkami, metličkami, lžícemi a dalším kuchyňským náčiním v rukou.

Při prvním pokusu jsme ještě museli trochu doladit, co znamená „bezpečně odložit“. Zjistili jsme například, že prkénko, které právě neseme přes kuchyňku, při povelu STOP nemusíme okamžitě pustit na zem. :-) Naštěstí šlo jen o nácvik, takže se nic nerozbilo a ještě jsme se společně pobavili. Po několika pokusech už naši malí kuchaři věděli přesně, co mají při STOP udělat.

A jde se vařit!

Pak už přišel čas na pudinkové kelímky. Děti si mohly vybrat vanilkovou, čokoládovou nebo jahodovou příchuť, případně jejich kombinaci. Největší úspěch měla varianta se všemi třemi příchutěmi.

Každý si připravil a podepsal svůj kelímek a rozhodl se, zda chce pudink s piškoty, nebo bez nich. Potom jsme se rozdělili do tří týmů – vanilkového, čokoládového a jahodového – a pustili se do práce.

Děti si vyzkoušely odměřování a nalévání mléka, rozmíchání pudinkového prášku i míchání mléka na sporáku. A protože kuchyně je nejlepší učebna praxe, zjistili jsme také, že správně nalít mléko z krabice má svůj fígl. Kdo při vysvětlování nedával úplně pozor, mohl si to ověřit na vlastní kůži – nebo spíš na pracovním stole. :-) Trocha rozlitého mléka se utřela a příště už budeme vědět, jak na to.

U sporáků se děti poctivě střídaly. O zájemce nebyla nouze a každý si chtěl vyzkoušet míchání. Když přišel čas přidat rozmíchaný pudink do horkého mléka, musely už jednotlivé týmy opravdu spolupracovat.

Nakonec se všechny tři příchutě povedly a mohli jsme začít plnit připravené kelímky. Horký pudink jsem z bezpečnostních důvodů nalévala z velkých hrnců dětem já. Pokusili jsme se vytvořit i barevné vrstvy, i když na jejich pořádné vychladnutí už nebylo dost času, a tak se nám v některých kelímcích trochu promíchaly. Na první vaření nám to ale vůbec nevadilo.

První vaření máme za sebou!

Devadesát minut uteklo neuvěřitelně rychle. Tentokrát jsme museli zvládnout seznamování, bezpečnostní pravidla, nácvik STOP i samotné vaření, takže na společný úklid a ochutnávání už čas nezbyl.

Všechny podepsané pudinkové kelímky proto putovaly přes noc do lednice. Ve středu ráno už čekala první várka na třeťáčky a o velké přestávce se svých pudinků dočkali také prvňáčci a druháčci. Někteří druháčci si svou dobrotu schovali až domů, a tak na ně jejich kelímky počkaly v lednici do odchodu z družiny.

První setkání se nám vydařilo a naše první jídlo jsme společně opravdu uvařili! Příště už se nebudeme muset tolik seznamovat s prostředím a pravidly, takže nám snad zbude více času také na ochutnávání a společný úklid.

Někteří kuchaři ještě doplní svou výbavu o zástěru nebo pracovní tričko a všichni budeme dál trénovat bezpečný pohyb po kuchyňce, naslouchání pokynům a spolupráci.

A co asi budeme vařit příště?